SENTIMENT na obzoru a několik otázek pro Jiřího Kodeta


Nový celovečerní snímek Tomáše Hejtmánka SENTIMENT, který je inspirován setkáním s Františkem Vláčilem a jeho filmy, bude do českých kin uveden 6. listopadu, kdy proběhne jeho oficiální premiéra. O filmu jsem zde poprvé psal 25. 2. 2002, nyní jsou k dispozici již přesné oficiální údaje. Film vznikal od podzimu roku 1999, přičemž základem jeho scénáře se staly zvukové záznamy rozhovorů s Františkem Vláčilem z let 1997 a 1998. Samotné natáčení ale proběhlo až v průběhu roku 2002, tedy po smrti F. Vláčila. Zvolený formát paradokumentu tedy umožnil do role stárnoucího režiséra obsadit jiného herce, kterým je Jiří Kodet. Stručné navození děje a atmosféry filmu myslím zajímavě vystihuje krátká „sentence“ z produkčních materiálů:
„Adept se vydal za filmovým režisérem na penzi, jehož dílo jsme měli v úctě, aby se svým filmem přiblížil k myšlení, cítění a tvorbě; tedy udělal film. Okolnosti tomu chtěly, že zůstával se starým mužem, a na film na čas pozapomněl. Když starý režisér umřel, adept si připadal opuštěný. Doba, po kterou se setkávali, ho naplnila, ale nevěděl, jak naplnit předsevzetí, přestože jsme věděli, jak se dělá film.“
Film vznikal v produkční spolupráci Tomáše Hejtmánka, společnosti Bionaut a České televize. Režisér Tomáš Hejtmánek zatím realizoval jen několik kratších snímků, další členové tvůrčího štábu patří mezi „zkušenější“: z jejich filmografie stojí za pozornost zejména společné protnutí jejich tvůrčích cest u Tycovy celovečerní prvotiny VOJTĚCH ŘEČENÝ SIROTEK (1989) na níž se podílel jak scénárista a dramaturg Jiří Soukup, tak kameraman Jaromír Kačer (u obou dvou se jednalo o prvotinu) i hudební skladatel Martin Smolka. (A jistě je pozoruhodné, že právě u VOJTĚCHA se v dobových recenzích zmiňovala „vláčilovská baladická atmosféra“.) Pozoruhodným detailem, který by měl být zmíněn, je nezvyklý obrazový formát filmu SENTIMENT. Film je natočen v dnes u nás málo vídaném cinemascope 2.35:1, což jistě slibuje „vizuální hody“. Distribuce se ujal Bontonfilm.

Závěrem publikuji krátký rozhovor s hercem Jiřím Kodetem, který je obsažen v produkčních materiálech k filmu.

NĚKOLIK OTÁZEK PRO JIŘÍHO KODETA

Co pro Vás znamená film Sentiment?
Hodně, a sice hodně práce, hodně pocitů, a především hodně tvůrčích lidí kolem mne, v čele s režisérem, kteří měli snahu vydupat z postavy něco, co je tak těžko uchopitelné.

Jaká byla Vaše reakce při prvním čtení scénáře? A jak dnes vnímáte hotový film?
Scénář mě zaujal především neotřelým přístupem k osobnosti Františka Vláčila. Těžko se mi o tom hovoří, ale mám pocit, že se dílo zdařilo. Jsem moc rád, že tento projekt dospěl k premiéře.

S čím jste se v roli ztotožnil, s čím nikoliv?
Já jsem natolik svůj, až mě to někdy mrzí, že se jen těžko můžu ztotožnit s někým jiným.

Čím byla Vaše herecká práce na Sentimentu neobvyklá?
Jak sami poznáte, má herecká práce spočívala v tom, že jsem téměř celou roli odehrál v sedě, a to je dost neobvyklé, nemyslíte?

Jak vnímáte spolupráci s režisérem Hejtmánkem?
Naše spolupráce byla přinejmenším zajímavá a tvůrčí zaujetí Tomáše Hejtmánka je velice nakažlivé, alespoň pro mne.

Probíhalo natáčení Sentimentu idylicky?
Na rozdíl od mých některých předešlých filmů jsem se tentokrát na režiséra nesápal a kupodivu jsem ani na nikoho neřval, alespoň pokud mě paměť neklame. V podstatě se dá říct, že spolupráce byla idylická.

Co můžete říci k filmu Sentiment? K jeho vizualitě, skladbě, zvuku, hudbě, atd.?
Nejsem kritik, který se vyjadřuje k jednotlivostem. Film vnímám jako celek a doufám, že takto bude oslovovat i diváky.

Jak vy osobně vzpomínáte na Vláčila?
Naše první setkání se uskutečnilo ve Slávii, kde mě vyzval ke spolupráci na filmu Pronásledování – bohužel těžko chápal, že jsem dal přednost škole, která mi natáčení nepovolila (byl jsem v prvním ročníku, po složité snaze se na DAMU dostat), a tím se naše cesty rozešly a již nikdy mě do dalšího filmu neobsadil. Byl bych si považoval za čest v některém z jeho filmů hrát.

Jste sentimentální?
Strašně, čím dál tím víc a víc.

Co plánujete dál?
Zatím se musím postavit pořádně opět na nohy, a to myslím doslovně, dál se uvidí.

[na Nostalghia.cz publikováno 18. 10. 2003]



* * *
TOPlist


© 2005-2024 Nostalghia.cz
© 2005-2024 Petr Gajdošík

[Facebook] [Twitter]