|
|
Třetí svazek edice Inicály byl představen letos v létě, tradičně v Uherském Hradišti, kde
doplňoval jedno z ústředních témat LFŠ. Po zahraničních tvůrcích Bélu Tarrovi a Akim Kaurismäkim tentokrát
přibližuje tvorbu českého režiséra, kameramana a fotografa Alexandera Hackenschmieda (1907-2004), jenž se
po válce usadil v USA, kde se věnoval pestré směsici různorodých filmových žánrů, od dokumentů na zakázku, přes
vlastní tvorbu až k výukovým filmům nebo polyekranu. Ač u české veřejnosti patří mezi téměř zapomenuté autory
(a to i přesto, že v roce 1964 získal Oscara za dokument ŽÍT!), jeho snímky jsou současnými filmovými historiky
považovány za vrcholná díla světové filmové avantgardy. Přehlídka jeho tvorby (a také tvorby jeho manželky
Mayi Derenové) tak byla příležitostí se seznámit s tvůrcem, který se stal velikánem aniž o to usiloval.
A podobně lze brát i tuto knihu.
Originalita Hackenschmiedovy tvorby (po emigraci užíval v USA příjmení Hammid) tkví, podle mne, v mimořádném
smyslu pro kinematografičnost obrazu. Ať už Hackenschmied točil nezávislé avantgardní dílo, dokument, propagandistickou
zakázku nebo reklamu, vždy dokázal do výsledku vložit své osobité vidění věcí, založené na práci se světlem, detailem a
originálně zvoleným výřezem celku. Ale co víc: jeho filmy oslovují nejen způsobem zachycení i banálních jevů,
ale i svým rytmem, který napomáhá citovému prožívání zobrazované skutečnosti. I když si sám Hackenschmied cenil
jen několika svých filmů - BEZÚČELNÁ PROCHÁZKA (1930), ODPOLEDNÍ OSIDLA (1943), SOUKROMÝ ŽIVOT KOČKY (1946), ŽÍT! (1964) -
a vše ostatní pro něj byla „víceméně rutina“, lze jeho tvorbu vnímat jako mimořádnou. Je to jistě i díky tomu,
že v profesním životě byl neobvykle skromný, soustředěný na práci a případné úspěchy ho až tolik nezajímaly
(ani pro Oscara si nedošel).
Hackenschmiedovu osobnost a tvorbu představuje kniha na půdorysu sborníku, sestaveného v roce 2002 odborníky
z Evropy i Spojených států pod editorským „velením“ rakouského filmového historika Michaela Omasta. Obsáhlé příspěvky
postupně mapují všechny etapy Hackenschmiedovy tvůrčí dráhy, od úvodního profilu a zastavení nad jeho fotografickým dílem
(Michael Omasta), přes kapitolu o jeho české tvorbě, - mj. reklamních filmech a dokumentech pro Baťu či o prvních
avantgardních výbojích (slavná BEZÚTĚŠNÁ PROCHÁZKA) -, která je jediným českým autorským příspěvkem ve sborníku
(Michal Bregant), stať o emigračním období, především o filmech KRIZE, SVĚTLA V EVROPĚ ZHASLA a ZAPOMENUTÁ VESNICE
(Eva Hohenbergerová), studii o spolupráci s Mayou Derenovou, asi nejnezávislejší etapě jeho tvůrčí dráhy (Stefan
Grissemann), kapitolu o práci pro americký Úřad válečných informací (Brigitte Mayrová), přehledem tvorby 50. let
(Michael Loebenstein) až k pasáži, popisující revoluční působení na poli polyekranu a „velkoformátové“ kinematografie
v 60. letech.
Příspěvky jsou doplněny nadmíru vzácným rozhovorem s Hackenschmiedem, který s ním korespondenčně vedl sestavovatel
sborníku v letech 2001–2002 a výběrem Hackenschmiedových textů o filmech (recenzí), které jsou do tohoto sborníku
převzaty ze staršího českého výběru, sestaveného v roce 1973 Jaroslavem Brožem. Především rozhovor dává možnost
se seznámit s filmy, lidmi a událostmi pohledem samotného tvůrce, obsahuje i řadu zajímavých detailů a postřehů
a i když se na některých vzpomínkách podepsal čas a Hackenschmiedovo odloučení, je to mimořádné čtení o jednom
lidském osudu.
Ve svém závěru kniha obsahuje dokumentační materiál (podrobná filmografie, bibliografie). Průběžně je proložena
mimořádnou kolekcí fotografií jak ze samotných filmů nebo z jejich natáčení, ale i z Hackenschmiedovy fotografické
tvorby, která patří často k opomíjeným stránkám jeho díla. Přitom jeho BEZÚČELNÁ PROCHÁZKA je geniálním spojením
fotografického a filmového vyjádření, v němž jedna forma doplňuje druhou. Jan Kučera toto geniální splynutí dvou
forem dokázal vyjádřit takto: „Dobří fotografové nebývají většinou schopni stát se stejně dobrými kameramany.
Důvodem toho je, že fotograf je schopen začarovat vnější i vnitřní pohyb jevů do statického momentu...
Hackenschmied byl obojí.“
Michael Omasta (ed.)
Alexander Hackenschmied: (Bez)účelná procházka
AČFK - Casablanca
Praha 2014
315 str.
289 Kč (u vydavatele 240 Kč)
ISBN 978-80-87292-27-3
[na Nostalghia.cz publikováno 6. 10. 2014]
|