|
|
Třetím titulem knižní řady Filmová klasika nakladatelství Casablanca je monografie Laury
Mulveyové Občan Kane. Veleslavný snímek je tentokrát podroben jinému přístupu: namísto
analýzy filmové nastoupila psychoanalýza. Výsledek je (pro někoho možná překvapivě)
zajímavý a podnětný.
Musím se přiznat, že „malou řadu“ filmových monografií nakladatelství Casablanca nazvanou
Filmová klasika mám rád nejen proto, že přináší studie věnující se klasickým dílům
světové kinematografie (zatím vydány tituly Andrej Rublev, Metropolis), ale i pro
jejich praktičnost - vydané knihy mají příjemný formát a pak doposud vydané studie jsou
„tak akorát“ co do své délky, aby je člověk stačil přečíst rychle a neztratil se v textu.
Jsou to možná podružnosti, které se ale mimoděk podepisují na příjemné četbě. Pokud bych
se měl věnovat jen obsahu, tak zatím vždy mě vydané tituly překvapily nebo zaujaly osobitým
pohledem, někdy možná kontroverzním, ale vždy unikátním, což je přesně to, co bych od
filmové monografie zpracované jedním autorem čekal.
Je to případ i zatím poslední knihy řady Filmová klasika, kterou je práce Laury
Mulveyové věnující se filmu OBČAN KANE. Napsat něco nového o Wellesově filmu je
totiž nadmíru obtížné: o filmu, který se opakovaně umisťuje v historických žebříčcích
nejvýznamnějších filmů na předním místě, toho totiž už bylo napsáno tolik, že je těžké
se neopakovat. Autorka tedy upustila od klasické běžné analýzy filmu a zaměřila se spíše
na podprahové motivy v díle i v přístupu autorů, které mnohdy určují styl i vnímání filmu
divákem. Psychoanalytický přístup sice upouští od detailnějšího popisu historie vzniku díla
a jeho formálních atributů, o to víc ale dává nahlédnout do vnitřních i vnějších motivací
jeho vzniku. Autorka mnohé zasazuje do dobových společenských souvislostí (věnuje se nejen
slavné kauze s W. R. Hearstem, ale i obecněji úloze tisku v Americe 30. a 40. let), rozvádí
podrobněji paralely mezi filmovým Kanem a dobovou společensko-politickou atmosférou a politickou
kulturou. Její psychoanalytický pohled se zaměřuje nejen na tvůrce, ale hlavně na řadu
postav filmu a na jejich jednání, které analyzuje nejen z akce, ale i z dialogů, v několika
případech i z těch, které se nakonec do výsledné verze scénáře nedostaly. Mnohé pak doplňují
fotografické série z filmu, ilustrující jednotu všech vyjadřovacích prostředků.
Jako příloha je v knize přetištěno Wellesovo prohlášení k otázce souvislostí OBČANA KANEA
s osobností W. R. Hearsta. Připojeny jsou poznámky, bibliografie, podrobné „filmové titulky“
a pro ediční řadu již typický český doslov, který tentokrát pochází z pera Petry Hanákové.
Ta se věnuje hlavně postavě autorky, kterou představuje v širším kontextu jejích vydaných
prací, aby v závěru svého textu shrnula hlavní přínos Mulveyové psychoanalytické analýzy
OBČANA KANEA: „Předkládá jiný obrázek možností hollywoodského filmu - pod metodickým
drobnohledem rozkrývá, jak se tento film vyhýbá tradičním hollywoodskýmpohledům i obrazům
žen a mužů a jak vlastně učí diváka reflexi a aktivnímu umění dešifrování, řešení záhady
a hádanky, ať už je to hádanka oidipovská, tajemství ženství, či detektivní práce s obrazem-symbolem.“
[na Nostalghia.cz publikováno 18. 3. 2010]
|